Dotační program Nová zelená úsporám pokračuje i v roce 2026, ale s výrazně jinými pravidly. Přímé dotace, na které dříve dosáhla většina domácností, nově míří hlavně na rodiny s nízkými příjmy. Ostatní si renovaci mohou financovat bezúročným úvěrem, u kterého úroky platí stát. Pro mnoho majitelů domů to znamená naučit se v nových podmínkách rychle zorientovat.

Co se letos mění
Nejdůležitější změnou je konec plošných dotací. Zatímco v minulých letech mohl o příspěvek žádat prakticky každý vlastník domu, od roku 2026 je přímá dotace vyhrazena takzvaným zranitelným domácnostem. Běžné rodiny i společenství vlastníků a bytová družstva mají místo dotace k dispozici bezúročný úvěr. Rozsah podporovaných opatření přitom zůstává široký.

Bezúročný úvěr, u kterého úroky hradí stát
Princip je jednoduchý: žadatel si vezme úvěr u zapojené banky nebo stavební spořitelny a Státní fond životního prostředí za něj po celou dobu splácení hradí úroky i související poplatky. Domácnost tak bance vrací jen půjčenou jistinu. U rodinných domů lze získat až 750 tisíc korun na dílčí renovace a až dva miliony korun na komplexní renovace; minimální výše úvěru je 100 tisíc korun. Délka splácení se podle typu domu a rozsahu projektu pohybuje mezi 10 a 25 lety.
Banka ovšem posuzuje bonitu žadatele samostatně. Může proto úvěr snížit, nebo ho neposkytnout, i když fond projekt schválí.

Komu zůstává přímá dotace
Přímé dotace z podprogramu Nová zelená úsporám Light jsou určené domácnostem s nízkými příjmy a takzvaným zranitelným skupinám — typicky seniorům, invalidním důchodcům třetího stupně nebo příjemcům dávky jednotné sociální pomoci, kteří bydlí v nezatepleném domě. Pro představu o příjmových hranicích: jednotlivý důchodce může na dotaci dosáhnout s důchodem zhruba do 31 tisíc korun, dvojice důchodců s příjmem do 46 tisíc a rodina se dvěma dětmi do třinácti let s příjmem do 53 tisíc korun. Posuzuje se vždy celá domácnost a její složení.

Kolik lze získat
Podpora v rámci NZÚ Light je rozdělená do dvou částí:

• až 250 tisíc korun na zateplení a obálku domu, tedy například fasádu, střechu, podlahy, okna a vchodové dveře,
• až 150 tisíc korun na technologie, tedy například výměnu starého zdroje tepla, solární ohřev vody nebo malou fotovoltaiku.
  Seniorům a nízkopříjmovým domácnostem se celková přímá dotace může vyšplhat až na 400 tisíc korun. Dotaci lze čerpat zálohově i zpětně po realizaci.

Na co podpora platí
Seznam podporovaných opatření zůstává podobný jako v předchozích výzvách. Patří sem zejména zateplení a výměna oken a dveří, výměna zdroje vytápění, fotovoltaika, větrání s rekuperací, úsporný ohřev vody, hospodaření s dešťovou a šedou vodou i zelené střechy. U komplexních renovací je potřeba doložit průkaz energetické náročnosti budovy.

Renovační pas a bezplatné poradenství
Novinkou je takzvaný renovační pas, který závazně určuje, jaká opatření a v jakém pořadí u konkrétního domu dávají smysl. Připravuje ho energetický specialista a je nutným podkladem k žádosti. Domácnostem má pomoci i síť certifikovaných energetických poradců dostupných ve všech regionech; pro nízkopříjmové domácnosti je tato služba zdarma.

Termíny a jak žádat
Příjem žádostí o dotaci i o potvrzení pro bezúročný úvěr spouští Státní fond životního prostředí 25. června 2026. Žádá se výhradně elektronicky přes informační systém fondu. Samotné bezúročné úvěry mají banky a stavební spořitelny začít poskytovat od podzimu 2026. Příjem žádostí poběží do 31. října 2029, případně do vyčerpání prostředků.

Na co si dát pozor
Než se domácnost pustí do výběru oken nebo tepelného čerpadla, vyplatí se nejdřív zjistit, zda dosáhne na přímou dotaci, nebo půjde cestou úvěru. U větších rekonstrukcí je rozumné začít energetickým posouzením a renovačním pasem — správně zvolené pořadí kroků rozhoduje o tom, kolik dům nakonec ušetří. U podpořené nemovitosti navíc platí pětiletá doba udržitelnosti a podmínka trvalého pobytu.